Nespřáteluji, reklamy mažu, a hrubé IP bez kontaktu blokuju..:)

2.díl

18. srpna 2009 v 20:51 | [★MáJa★]

Těla jsme odklidili za stromy a na skále zapálili. Mýtina stále byla až moc hezká na to, aby nám ji tlející těla mohli znechutit. Jared zatím roztáhnul stan a já rozdělala oheň. Přitulila jsem se k němu.
,,Jarede, pořád jsi mi neřekl jak se cítíš." Zeptala jsem se z popudu. Pozorovala jsem ho a věděla jsem, že s ním něco není v pořádku. Byl pořád nesvůj, zřídka kdy se usmál, a jeho i když zamilované dotyky byly, jako kdyby nebyl duchem přítomen.
,,Ohledně čeho?"
,,Přeci té vraždy. Jsi takový roztěkaný. Nenutila jsem tě jít se mnou." Řekla jsem v obavách.
,,Nikdy bych tě neopustil" řekl a políbil mě do vlasů.,, Ale víš jak se stavím k vraždám. V obraně je to samozřejmost, vlastně mě to možná i baví a to je možná ten problém. Elfové zabijáci nejsou." Dořekl. Řekl vše, co jsem si domyslela sama. Zadívala jsem se do jeho oříškových očí.
,,Lásko, elfové tu jsou aby bránili spravedlnost. On utiskoval všechny národy, i ty odporné gobliny stojí za to chránit." Řekla jsem mu. Napětí v jeho očích zesílilo.
,, Goblini nejsou národ. Jen prostoduchá zvířata s primitivním mozkem. Ale souhlasím. Janus si to zasloužil." Přitakal. Povzdechla jsem si a zavřela oči. Snila jsem o tom, jaké to bude až se vrátíme do Osilonu. Náš vlastní dům, hled vedle královského paláce, rozlehlé zahrady, kde se naše děti budou moci trénovat ve svých zvláštních darech. Zadívala jsem se do ohně.
,,Jak myslíš, že n naše zprávy zareaguje Enandil?" zeptala jsem se.
,,To nevím. Rozhodně bude rád, že je ten tyran už pryč. Na druhou stranu pokud nám lidé vyhlásí válku, musíme zmobilizovat všechno od upírů až po čaroděje." Řekl svou myšlenku. Zachvěla jsem se.
,,Bude zvláštní bojovat s upíry po boku." Zamyslela jsem se nad představou, kde mi upír zachrání život. Bože…,,Totiž jistě,lepší upíři než alfové, ale představ si, všichni bojujeme zbraněmi, které člověka zničí. Oni lidi vysají…." Otřásla jsem se. Jared mě objal.
,, A co dělají vlkodlaci? Myslíš že hlídají hranice tím, že na vetřelce zaštěkají? Vydělas je někdy?"
,,Jistě! Žila jsem s nimi rok. Ale to co dělají oni…." Zachvěla jsem se nad tou představou a víc se přitulila k Jaredovi a znovu zavřela oči.
,,Pojďme spát. Zítra musíme dojít přinejmenším k Telmaru a to nám rozhodně nenechá energii nazbyt." Řekla jsem a zívla. Jared se na mne laškovně podíval.
,,A na co bychom využili tvou přebytečnou energii?" zeptal se s úsměvem. Zvedla jsem se a zatáhla ho do stanu.,, Myslím že lepší využití nenajdeme" řekl a uvěznil mě pod sebou…………
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama