Nespřáteluji, reklamy mažu, a hrubé IP bez kontaktu blokuju..:)

1. Díl

18. srpna 2009 v 20:18 | [★MáJa★]

Otočila jsem se za zvukem letícího šípu. Sakra, přivedli si snad celý regiment? Jared se na mě za stromem pobaveně podíval. Za celé tři týdny co jsme byli na útěku jsem ho neviděla se takhle zasmát. Zvedla jsem jedno obočí.
,,Totiž, slyším jak se dohadují čí budeš. Můžu ti slíbit, že než uplyne 15 minut, máme boj z krku." Řekl na vysvětlenou. Nastražila jsem uši. Z dálky byly opravdu slyšet hlasy, odhadla jsem tak čtveřice mužů, pravděpodobně pěšáci pro lehké úkoly. Začala ve mně vřít krev. Zavrčela jsem a Jared pochopil.,,Pojďme jim dát to potěšení. Užiju si je dřív než oni mě" procedila jsem mezi zuby a vyskočila na strom. Jared hnedka za mnou následoval. Třemi obratnými skoky jsme se ocitli na mýtině kde v rohu stála pětice mužů v blátivě hnědé zbroji. Jeden z nich se ohlédl. V tom Jared vystartoval ze svého místa jako střela, za letu vytáhl meč a skolil prvního pěšáka. Já se rozhodla pobavit.
,,Vaše konverzace pánové mě trochu uvedla do rozpaků. Vážně nemyslím, že bych vám za ty tahanice stála." Řekla jsem ledově chladným hlasem. Zjevně nejstarší z nich se na mě podíval hodnotícím pohledem a nesouhlasně zamručel. Ostatním se v očích zračil strach.,, Myslím, že vám tu volbu usnadním. Ty," ukázala jsem na nejstaršího:,, pojď sem." Muž se ke mně nejistě vydal. ,,Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se vlídně.
,,Gert, paní Meloän." Odpověděl nejistě. Zjevně nevěděl, co čekat.
,,Gerte, myslíš že proto, že jsi nejstarší, si na mne můžeš dělat nárok?" zeptala jsem se potichu. Gert se zatvářil zděšeně.
,,Totiž…My jsme se bavili o boji…Víte my…" nedopověděl a začal se nervózně ošívat. Měla jsem co dělat, aby se mi ani koutky nepohnuly.,, Víte, ono dostat někoho, kdo dokázal zabít krále není radno brát na lehkou váhu, a při vší úctě k vám se do toho nikomu nechtělo." Řekl omluvně. Podívala jsem se na Jareda, který bránil jediný další východ z mýtiny. Oči měl chladné a pomalu zavrtěl hlavou. Gert lhal.
,,Pověz mi, máš ženu?" zeptala jsem se ho, stále ledově chladným hlasem. Teď se zatvářil nechápavě. Zavrtěl hlavou a mě se ulevilo. Nebudu zabíjet manžela.,, A mě bys nechtěl?" zeptala jsem se a vyloudila úsměv. Gert na mě vytřeštil oči. Jaredovi se pobaveně blýsklo v očích.
,,Nehraj si Meloän." Napomenul mě. Vzala jsem ho za slovo a vysunula dýku zpod rukávu. V mžiku jsem podřízla Gertovi hrdlo a v další vteřině jsem stála u zbylých tří mužů. Jared už se dal do práce. Byli jsme rychle hotovi.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama